Tak jako každý rok, tak i letos, jsme se s kolegyněmi z kabinetu tělesné výchovy pokusili přesvědčit druháky naší školy o tom, že za přírodními krásami naší země nemusíme jezdit nikam daleko. Okolí Opavy nabízí spoustu krásných cílů k navštívení, a to třeba i na kole. Jak se nám to povedlo, nechám na posouzení těch, kteří s námi tyto cyklistické výlety podnikali. Počasí nám přálo, úrazy a problémy technického rázu se nám vyhýbaly. Jen těch odvážných cyklistů mohlo být více.

Hezké prázdniny a hodně krásných zážitků na kole přeje kabinet tělesné výchovy.

Po roční pauze způsobené koronavirem se uskutečnil lyžařský kurz naší školy. Proběhl v krásném prostředí Pradědu a ze šesti dnů, které jsme tam strávili, se počasí nevyvedlo jen jednou. Nemoci i úrazy se nám naštěstí vyhnuly a s jedinou výjimkou jsme v pátek příjemně unavení dorazili zpět do Opavy. Kurz proběhl v příjemné přátelské atmosféře a podle ohlasů po návratu se kurz líbil nejen nám vyučujícím, ale i zúčastněným žákům. Takže jen houšť a větší kapky.

Školní rok 2021/22 nám úspěšně zahájil adaptační kurz pro první ročníky. Konal se v krásném prostředí rekreačního areálu U Kateřiny ve Štramberku. Je to naše tradiční místo adaptačních pobytů a po roční covidové pauze jsme se do něj s radostí vrátili. Kurz proběhl ve třech na sebe navazujících turnusech, ve kterých se vystřídalo celkem 100 žáků. Počasí nám přálo a seznamovací aktivity tak mohly probíhat nejenom ve vnitřních prostorách areálu, ale i venku v přírodě. Součástí adaptačního kurzu byla i exkurze v Záchranné stanici a Domě přírody Poodří v Bartošovicích.

Slunce a letní počasí provázely většinu etap obou cyklistických kurzů, které na začátku června škola uspořádala pro žáky druhých ročníků technických oborů. První týden strojaři a po nich informatici šlapali v sedlech svých bicyklů po osvědčených cyklostezkách na různé světové strany, ale pokaždé jen tak daleko, aby jim síly stačily k návratu na základnu – do parku před školou.

Rok se s rokem sešel a my opět vyrazili na lyžák na chatu Barborku v Jeseníkách. Ihned na začátku nás potkala komplikace v podobě pozdního příjezdu autobusu, ale pak už vše šlapalo podle našich představ. Po příjezdu na Ovčárnu někteří zjistili, že cesta na Barborku s kufry a podobně velkými taškami není to pravé ořechové a příště si možná nabalí méně zbytečností. Po ubytování následovalo rozřazení do družstev. Letošní rok byl pro nás překvapením v podobě malého zájmu o výuku snowboardu, takže po několika letech bylo pouze jedno snowboardové družstvo. Ostatní se rozdělili do čtyř družstev.