Oceli s nezaručenými vlastnostmi, proto se ve strojírenství běžně nepoužívají
Konstrukční oceli uhlíkové, používají se nejčastěji ze všech ocelí.
11 110, 11 140 – takzvané automatové oceli. Jsou snadno obrobitelné, proto se z nich
vyrábí šrouby, matice, kolíky a jiné drobné součásti v hromadné výrobě
11 343, 11 373 – z těchto ocelí se obvykle vyrábějí válcované profily (U, I, L)
11 500 – nejběžnější ocel pro soustružení méně namáhaných součástí z kulatiny
(hřídele, čepy), je v podstatě nesvařitelná
11 600, 11 700 – ocel pro více zatížené strojní součásti, dá se kalit a zušlechťovat,
je nesvařitelná
11 523 – nejběžnější ocel pro svařované konstrukce, (plechy, kulatiny) zaručená svařitelnost
Konstrukční ocel uhlíková ušlechtilá
12 020 – ocel s malým obsahem uhlíku vhodná k cementování, zaručená svařitelnost
12 050, 12 060 – oceli s velkým obsahem uhlíku k zušlechťování, obtížná svařitelnost
Konstrukční oceli nízkolegované (Mn), používají se už málo (13 220, 13 240)
Konstrukční oceli nízkolegované (Cr)
14 220 typická ocel pro výroby ozubených kol, má nízký obsah uhlíku, vhodná k cementovaní
Konstrukční oceli nízkolegované (Cr, Mo), jsou to obvykle oceli k zušlechťování s vysokou pevností nebo oceli žáropevné
15 230 – ocel k zušlechťování pro velmi namáhané součásti
Konstrukční oceli středné legované (Ni, Cr). Jsou to nejkvalitnější a nejpevnější oceli K zušlechťování (16 240) s vyšší cenou.
Konstrukční oceli vysoce legované (Cr a další). Patří sem korozivzdorné oceli (nerezy) a žáruvzdorné a žáropevné oceli. Jsou velmi drahé. Některé jsou nemagnetické (austenitické oceli)
Práškové kovy a svařovací elektrody
Nástrojové oceli
Používá se nejčastěji, je nejlevnější a nejsnáze se odlévá. Její nevýhodou je malá pevnost a tažnost, křehkost a je v podstatě nesvařitelná. Má lupínkový grafit. Tlumí chvění a má dobré kluzné vlastnosti.
Vyrábí se očkováním hořčíkem, to je dodáním mnoha krystalizačních zárodků. Grafit se pak vyloučí ve formě kuliček, které tolik nepřekáží. Litina je pak pevnější a méně křehká. Může nahradit některé součásti z ocelí.
Vyrábí se dlouhodobým žíháním bílé litiny kdy se rozpadne tvrdý cementit. Je houževnatá a snadno obrobitelná. Vyrábí se z ní například fitinky k potrubí.
Svými vlastnostmi odpovídají tvářeným ocelím, mohou být i legované. Jejich velkou nevýhodou je obtížné odlévání, protože jsou málo tekuté a špatné vyplňují formu.
Požívají se málo, protože jsou velmi drahé, Jsou korozivzdorné, bronz se používá na kluzná ložiska.
Používají se často jako tvářené polotovary tak i pro odlitky (tlakové lití). Aby byl hliník dobře obrobitelný (dural) a dobře slévatelný (silumin) je vždy legovaný.