Průmyslová revoluce začala v Anglii v textilním průmyslu. Podnětem byla nedostatečná rychlost ručního spřádání. Roky 1769 byl v Anglii vyroben první spřádací stroj a postavena první strojní přádelna která byla první továrnou na světě.
Vznikla potřeba výkonného motoru pro pohon těchto strojů. Roku 1783 postavil James Watt dvojčinný parní stroj. Spřádací stroje byly v podstatě dřevěné, pro parní stroje ale byla nutná přesná výroba kovových dílů, proto byly konstruovány první obráběcí stroje. Nejprve 1775 vrtačky, později 1795 soustruhy, pak hoblovky. Frézky značně později 1860, v té době se začalo používat i broušení k výrobě a nejen k ostření nástrojů.
Pohony strojů byly nejprve parním strojem, 1838 Jacobi zkonstruoval elektromotor, 1893 Diesel naftový motor. Obvyklý byl pohon transmisí, teprve 1930 - 1950 přechod k individuálním motorům.
Na konci 18. století byla strojní výroba soustředěna do Anglie, zbytek světa zaostával. U nás první strojírnu založil Hugo Salm roku 1811 v Doubravici na Brněnsku, později založil Blanenské železárny.
V průběhu 19. století se začala zavádět sériová výroba nejprve u zbraní, pak zem. a par. strojů. Začaly i pokusy s automatizací, 1912 Henry Ford první montážní linka. Hromadná výroba sebou přinesla problémy s opravitelností a vyměnitelností, proto se začala pomalu prosazovat normalizace a lícování. U nás první úřední normalizace od 1922, lícování od 1931. Ve světě W závity 1840, M závity 1898. První mezinárodní normalizace - ISA založena v Praze 1928.
Nejprve nedostatek kujného železa - oceli který byl odstraněn až objevem konvertorů - 1850 Bessemerování, 1879 Thomasování, 1952 kyslíkové konvertory. Od 1850 se začalo ovlivňovat složení oceli. 1886 elektrolytická výroba hliníku, 1930 první plasty - bakelit.